Systém nemocenského pojištění zabezpečuje potřeby dočasně pracovně neschopných zaměstnanců, nemocenská a náhrada mzdy se tak stávají centrem pozornosti většiny zaměstnanců.

• Náhrady mzdy náleží až od 4. pracovního dne a při karanténě od prvého pracovního dne pracovní neschopnosti. Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný výdělek, který se vypočítá jako hrubé příjmy dosažené zpravidla ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jednu odpracovanou hodinu.
• Zaměstnavatelé, kteří v roce 2008 poskytovali dávky nemocenského pojištění (nad 25 zaměstnanců), „dovyplatí“ dávky v roce 2009, na které vznikl nárok v roce 2008 a přechází do roku 2009. Výše dávek bude vypočtena podle starých předpisů. Podle starých předpisů se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu vždy zvyšují k 1. lednu. Pro tyto přecházející dávky se zvýší z 550 Kč na 610 Kč (první redukční hranice) a ze 790 Kč na 870 Kč (druhá redukční hranice). Vyplácené dávky musí být k 1. 1. 2009 přepočteny (týká se dávek vypočtených z vyššího průměrného měsíčního příjmu než cca 16 700 Kč).
• Nemocenská bude vyplácena až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti, přičemž ji budou vyplácet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, který se vypočítá jako hrubé příjmy dosažené zpravidla ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jeden kalendářní den.

Rozhodný příjem a zaměstnání malého rozsahu

Rozhodný příjem, který je podmínkou účasti na nemocenském pojištění, se zvyšuje na 2 000 Kč v kalendářním měsíci. Tato částka bude nově valorizována vždy o 1. ledna. V souvislosti s rozhodným příjmem se dostává do zákona pojem zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny všechny potřebné podmínky s výjimkou rozhodného příjmu, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, ve kterých dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu.

(Ne)účast na nemocenském pojištění

• Zaměstnanci nejsou účastni pojištění, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů. To znamená, že krátkodobé práce nezakládají účast na pojištění. Pojistkou proti zneužití je 6 kalendářních měsíců, které musí alespoň uplynout od opětovného nástupu k předchozímu zaměstnání.
• Osobami s nepovinnou účastí na nemocenském pojištění jsou například OSVČ, studenti a žáci, společníci a jednatelé s.r.o.

Výpočet nemocenské

Jaké jsou nejdůležitější informace vstupující do výpočtu daně?

Místo dvou jsou stanoveny 3 redukční hranice:

• 786 Kč, 1 178 Kč a 2 356 Kč pro nemocenské pojištění,
• 137,55 Kč, 206,15 Kč a 412,30 Kč pro náhradu mzdy.

Do první redukční hranice se započítává vypočtený základ ve výši 90 %, mezi první a druhou redukční hranicí 60 % a mezi druhou a třetí 30 %. K částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.

Maximální roční vyměřovací základ pro odvod pojistného činí 1 130 640 Kč (48násobek průměrné měsíční mzdy), maximální vyměřovací základ činí v průměru měsíčně 94 220 Kč (4násobek průměrné mzdy).

Výše nemocenské, která se počítá z redukovaného vyměřovacího základu, činí:

• 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti,
• 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti a,
• 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. ,

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.

Příklad výpočtu náhrady mzdy

Lékař uznal zaměstnance dočasně práce neschopným na dobu jednoho týdne, a to týdne od pondělí 9. 3 do neděle 15. 3. 2009. Zaměstnanec má 40ti hodinou týdenní pracovní dobu, pracuje od pondělí do pátku 8 hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 420,60 Kč.

Krok první

Pomocí redukčních hranic pro náhradu mzdy v roce 2009 se provede úprava zjištěného průměrného hodinového výdělku 420,60 Kč, tzn. že:

• z částky 137,55 Kč se započte 90 %, tj. 137,55 x 0,90 = 123,7950 Kč,
• z částky 68,60 Kč (tj. 206,15 - 137,55) se započte 60 %, tj. 68,60 x 0,60 = 41,1600 Kč,
• z částky 206,15 Kč (tj. 412,30 – 206,15) se započte 30 %, tj. 206,15 x 0,30 = 61,8450 Kč,
• k částce průměrného hodinového výdělku nad 412,30 Kč, tj. 8,30 Kč, se nepřihlíží.

Součet částek těchto 90%, 60 % a 30 %, tedy 226, 80 Kč představuje upravený (redukovaný) průměrný hodinový výdělek.

Krok druhý

Z redukovaného průměrného hodinového výdělku 226,80 Kč se vypočte hodinová náhrada mzdy náležející od čtvrtého pracovního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ve výši 60 % tak, že redukovaný průměrný hodinový výdělek 226,80 vynásobíme 60 % = 226,80 x 0,60 = 136,08 Kč.

Náhrada mzdy náležející zaměstnanci za jednu hodinu při dočasné pracovní neschopnosti činí v daném případě 136,08 Kč (jde současně o nejvyšší hodinovou náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jestliže zjištěný průměrný hodinový výdělek je roven nebo je vyšší než výše III. redukční hranice.

Krok třetí

Zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti od 9. do 15. 3 2009 neodpracoval 40 hodin. Podle rozvrhu směn pracuje 8 hodin denně od pondělí do pátku. Za první 3 pracovní dny (tj. v daném případě za 24 hod.) náhrada mzdy nenáleží. Náleží až od 4. pracovního dne (4. směny) – tedy za zbývajících 16 hodin. Hodinová výše náhrady mzdy 136,08 Kč se proto vynásobí 16 hodinami. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti činí celkem 2 177,28 Kč, po zaokrouhlení 2 178 Kč k výplatě.

Kalkulátor nemocenské a náhrady mzdy

Vysvětlili jsme vám teoreticky postup při výpočtu nemocenské. Pro zjednodušení jsme pro vás připravili kalkulátor nemocenské a náhrady mzdy.

Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009

Máte problémy vyznat se v novém zákonu o nemocenském pojištění? Pak právě pro vás je určen Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009.

Jeho autorem je Česká správa sociálního zabezpečení. ČSSZ je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy ČR. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu důchodců. Vyplácí přes 3 miliony důchodů a také nemocenské dávky.

Zdroj: MPSV

« zpět